Zlatohlávek tmavý
Můžeme ho spatřit na okrasných květinách nebo na květech růží, kdy ani nevíme, na jakého brouka se díváme. Někdy má černé, jindy bílé skvrnky.
Tvarem těla se jedná o typického evropského zlatohlávka. Jeho velká početnost je v současné době zaznamenána v jižních Čechách. Zvláštní je, že se nejvíce zdržuje na polích s řepkou olejkou.
Vzhled
8 – 12 mm, je černě lesklý. Na krovkách, štítu, zadečku a na spodu těla má bílé skvrny. Ale nemusí mít ani jednu skvrnku. Celé tělíčko je řídce ochlupené, ale brouci si chlupy časem odřou, takže většinou ho můžeme spatřit lysého. Krovky mají znatelné rýhy.
 brouk zlatohlávek
Žije od nížin až po hory ve střední a jižní Evropě až do severní Afriky a na východ ke Kavkazu.
 
Dospělci jsou od dubna do konce léta na slunných stanovištích stepního charakteru.
Živí se odumřelými rostlinnými zbytky.
Druh je na území jižní Evropy uváděn jako škůdce citrusových plodů. Prý na květech citrusů způsobují svými drápky na končetinách jizvy na pestících a díky tomu se na plodech objevují korkové lišty. Ale jde spíš o hypotézu.
Zlatohlávek zlatý
U nás je nejhojnějším druhem tohoto brouka.
Vzhled
Dospělý měří 12 – 20 mm, má kovové zbarvení, které vzniká díky odrazu levotočivého kruhově polarizovaného světla od krovek. Na spodní straně má barvu měděnou. Stejně jako ostatní létá se zavřenými krovkami.
V případě nebezpečí se zahrabe do země.
Rozšíření
Žije v celé Evropě. V jižních oblastech je hojnější, ale také má rád jižní výslunné svahy.
Vidět ho můžeme v zahradách, parcích, na křovinatých stráních a na okrajích lesů. Zalézá do pařezů, trouchnivějícího dřeva, tlejícího listí, kompostu, hnojiště.
Potrava
Pyl, nektar, zralé plody, larvy, zpráchnivělá dřevěná drť a odumřelé kořeny rostlin.
zelený brouk
Rozmnožování
Larva 4 – 5 cm dlouhý se kuklí v červnu nebo červenci a vytváří kolem sebe pevnou schránku z drtě. Vše slepí lepkavou tekutinou. Dospělí brouci vylétávají na konci jara a páří se. Samičky kladou vajíčka do hnijícího organického materiálu a hynou.
Zlatohlávek skvostný
Výskyt
Malá Asie a jižní a střední Evropa. U nás ho najdeme v teplejších oblastech jako je jižní Morava a Polabí.
Vzhled
Dorůstá 28 – 32 mm. Je největším druhem mezi evropskými zlatohlávky. Krovky jsou vždy bez skvrnek. Tělo je zavalité, široce oválné s kratšíma, ale statným nohama. Díky nim dokáže vyvinout značnou sílu. Celé tělo je svítivě jednobarevně zelené, krovky spíše vzácně s nápadnými červenými odlesky. Vývoj brouka trvá asi tři roky.
Potrava
Larvy se uvnitř dutého stromu živí dřevnou suchou kyprou moučkou. Dospělí brouci se živí šťávou přezrálého ovoce (nejraději mají jablka) a pylem.
 
Brouk se rád zdržuje v korunách stromů, ale v nížinách se nechá zlákat i prýštící mízou poraněných stromů.
Larvy dorůstají až 65 mm a jsou spíše v horních částech stromů a větví.
 
Je ohrožen likvidací starých stromů, ve kterých se jeho larvy vyvíjejí. Je zapsán v Červené knize ohrožených druhů.