Mezi nejoblíbenější dětské obrázkové knížky patří ty o zvířatech. V každé rodině se tyto poklady předávají z generace na generaci. Jedna z nich byla vydána už v padesátých letech. S věnováním všem dětem, které mají řády přírodu. Už při babiččině vzpomínce, jakou radost jim v té době kniha, která na ně čekala pod vánočním stromkem, přinesla, vzbuzuje zájem o její přečtení i u vnoučat. Dokonale zpracované fotografie zvířat, doplněné potřebnými informacemi o tom, kde žijí, čím se živí a jakého věku se dožívají, rozšiřuje už i malým dětem tolik potřebné informace v okolním světě, do kterého se narodily. 

Největší devízou této knihy je fakt, že i po sedmdesáti letech od svého vydání přináší dětem potřebné informace o zvířatech. Především o divokých a exotických, se kterými se běžně nedostanou do styku. Hned v úvodní části knihy jsou vyobrazeny tři opičky, které zaujmou nejen svým vzhledem. Ale i pojmenováním. Mangabej, Kotul a Malpa. Stromová zvířata, která žijí v afrických tropických lesích a domovem jim je rovněž Jižní Amerika. Stejně tak Oceloti, se kterými se děti seznámí až prostřednictvím knihy Zvířata zblízka, žijí v džungli. V Argentině či Mexiku.

Jeho vzhled vzbuzuje pocit, že je to jenom větší cizokrajná kočka. Rodinné kotce si Oceloti zakládají sice na zemi, ale dny tráví především šplhem po stromech. Rovněž Fenek není v našich končinách známým zvířetem. Jeho domovem jsou suché a kamenité saharské pouště, ve kterých tato malá lištička vnoci loví jak brouky, tak hlodavce a ještěrky. Fenci jsou vybaveni velkými ušními boltci, které jim slouží jako radary při  shánění potravy. Ani Luskouna nelze v našich končinách spatřit. Jeho vzhled připomíná nejen tvarem těla, ale i barvou smrkovou šišku. Tvrdé šupiny má na horní části. Malé nožky ho přemístí nejen po zemi, ale i po stromech a keřích. Během dne nejraději spí, stočený do klubíčka. Na lov vyráží rovněž až večer. Domov tato zvířata mají nejen v Africe. Ale i v indických tropech. Dorůstají až do délky jednoho metru.